Které dluhy nelze smazat insolvencí? Přehled závazků, které vám zůstanou i po oddlužení

Český insolvenční zákon výslovně vymezuje určité druhy dluhů, které přetrvávají i po úspěšném dokončení oddlužení a mohou být dále vymáhány. Připravili jsme pro vás přehledný soupis těchto „neodpustitelných" dluhů.

Než se rozhodnete pro insolvenci: Zjistěte, co všechno dlužíte

Jednou z nejčastějších chyb je vstup do oddlužení bez úplného přehledu o svých závazcích. Mnoho lidí se mylně domnívá, že insolvence automaticky vyřeší všechny jejich dluhy – to však není pravda. Máte-li mezi závazky i ty, které podle zákona nelze oddlužením prominout, může vás po skončení řízení čekat nepříjemné překvapení.

Doporučujeme si předem (nebo i kdykoliv během insolvence) ověřit svou situaci prostřednictvím výpisu z registru dlužníků. K tomu stačí vyplnit jednoduchý online formulář a do pár minut máte k dispozici přehled exekučních řízeních v rukách soudního exekutora, příp. aktuální stav insolvenčního řízení. 

Jaké dluhy nelze v insolvenčním řízení „smazat“?

Pojďme se nyní podrobněji podívat na konkrétní typy pohledávek, u kterých vám oddlužení k úlevě nepomůže, nebo jen ve velmi omezené míře, a to dle Zákona č. 182/2006 Sb., § 416.

1. Dluhy na výživném (alimenty)
Výživné má před ostatními pohledávkami absolutní přednost. Týká se to jak běžného výživného (měsíční platby), tak dlužného výživného z minulosti. Tyto dluhy musí být hrazeny v plné výši i po celou dobu trvání insolvence a osvobození od placení zbytku dluhů se na ně nevztahuje. Neplacení výživného může mít navíc i trestněprávní důsledky, bez ohledu na probíhající insolvenci.

2. Škody způsobené úmyslně a škody na zdraví
Pokud dlužník někomu způsobil škodu úmyslným jednáním, kterým porušil nějakou svou právní povinnost (například vědomě poškodil cizí věc, někoho podvedl nebo porušil smlouvu s úmyslem způsobit škodu), dluh z náhrady této škody v insolvenci prominut nebude. Zvlášť přísná pravidla pak platí pro škodu na zdraví: ta musí být poškozenému nahrazena i v případě, kdy je způsobena "jen" nedbalostí, nikoliv přímo úmyslem. Všechny tyto náhrady škody jsou určeny přímo poškozeným a musí být uhrazeny v plné výši.

Typické příklady, kdy dluh z náhrady škody zůstává:

• Úmyslné poškození majetku: Náhrada za zničené nebo poškozené věci (např. rozbité okno, ukradený telefon, posprejovaný dům atd.).
• Škoda na zdraví: Náklady na léčení, bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění (pokud oběť kvůli zranění nemůže např. vykonávat svou práci nebo koníčky) – týká se úmyslného i nedbalostního způsobení
• Podvodné jednání, např.
  • dlužník při žádosti o spotřebitelský úvěr úmyslně uvedl nepravdivé údaje o svém zaměstnání a příjmu, aby úvěr získal, ačkoliv věděl, že jej nebude schopen splácet
  • nebo si půjčil peníze rovnou s cílem je nesplácet
• Úmyslné porušení povinnosti, např.
  • podnikatel úmyslně neodváděl povinné platby za zaměstnance (tzv. práce "na černo") a příslušná instituce (např. ČSSZ, zdravotní pojišťovna) po něm vymáhá náhradu škody
  • nebo finanční úřad vymáhá škodu vzniklou úmyslným krácením daní

Jak je to s penále u těchto dluhů? Pokud máte povinnost nahradit škodu a k tomuto dluhu přirostou i úroky z prodlení nebo jiné smluvní pokuty (penále), i ty budou s největší pravděpodobností považovány za neprominutelné.

3. Peněžité tresty za úmyslné trestné čin
Pokud vám soud uložil peněžitý trest nebo jinou majetkovou sankci za to, že jste úmyslně spáchali trestný čin, ani tyto se v rámci oddlužení nepromíjejí. Stát má zájem na tom, aby tyto sankce plnily svůj represivní i preventivní účel. Narozdíl od náhrad škod (bod 2) se v tomto případě částky neplatí konkrétní oběti, ale státu. 

Příklad: 

• Peněžitý trest od soudu za krádež, kterou jste spáchali úmyslně (často bývá uložena spolu s podmíněným trestem)
• Tresty uložené soudem za daňové úniky (pokud byly kvalifikovány jako úmyslný trestný čin), zpronevěru či jiné úmyslné delikty

4. Nové dluhy vzniklé po zahájení insolvence
Pokud vám vzniknou jakékoliv nové dluhy až po rozhodnutí o úpadku (a nejde o pohledávky za majetkovou podstatou nebo jim na roveň postavené), tyto nové závazky už nespadají do probíhajícího insolvenčního řízení, musíte je hradit mimo a insolvence vám od nich nepomůže.

5. Náklady insolvenčního řízení
Insolvenční řízení s sebou nese určité náklady, zejména jde o odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce, který má váš případ na starosti. Tyto náklady se platí buď z pravidelných srážek (např. ze mzdy), nebo z prodeje vašeho majetku (pokud nějaký máte a prodává se). Ani jim se tedy insolvencí nevyhnete a musí být uhrazeny

6. Nepoctivý záměr 
I kdyby všechny vaše dluhy spadaly do kategorie „prominutelných", existuje ještě jedna zásadní překážka, která může oddlužení zhatit – nepoctivý záměr. Pokud insolvenční soud zjistí, že dlužník sledoval podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, může oddlužení kdykoliv během jeho průběhu zrušit, nebo na jeho konci nepřiznat osvobození od placení zbytku dluhů.

Co se považuje za nepoctivý záměr? 

• Zatajování příjmů nebo majetku
• Poskytování nepravdivých nebo neúplných údajů v návrhu na insolvenci či v průběhu řízení
• Vytváření nových nepřiměřených dluhů krátce před podáním návrhu nebo během řízení s tím, že je nikdy nechtěl splácet
• Prodej či darování majetku s cílem ho skrýt před věřiteli

Co se stane, když po úspěšném oddlužení nebudete splácet dluhy, které nebyly prominuty

Po skončení oddlužení a přiznání osvobození může věřitel, jehož pohledávka nebyla osvobozením dotčena (tedy patří mezi neprominutelné), obnovit vymáhání těchto specifických pohledávek. Může tak činit standardními cestami, například prostřednictvím exekuce na váš majetek či příjem. 

Proč se vlastně některých dluhů nelze ani insolvencí zbavit

Důvodů, proč se ani po úspěšném insolvenčním řízení nelze některých závazků zbavit, je několik. Typicky jde o ochranu zvlášť zranitelných věřitelů – například dětí u pohledávek na výživném. Jindy je cílem sankcionovat protiprávní, nepoctivé nebo společensky nepřijatelné jednání dlužníka, například pokud dluh vznikl úmyslným trestným činem.

Závěr

Ačkoliv některé dluhy nelze smazat, pro drtivou většinu poctivých dlužníků představuje insolvence reálnou cestu z dluhové pasti. Základem je maximální součinnost, plnění veškerých povinností stanovených zákonem a insolvenčním správcem, především pravdivé informování o svých příjmech a majetku a vynaložení veškerého úsilí, které lze spravedlivě požadovat, k co nejvyššímu uspokojení věřitelů.

Často kladené otázky (FAQ)

1. Co se stane, když mi během insolvence vznikne nový dluh, například na nájemném?
Tento nový dluh nespadá do vašeho probíhajícího oddlužení. Musíte ho hradit mimo insolvenci. Pokud byste takové nové dluhy nehradil/a, mohlo by to být považováno za porušení povinností v insolvenci a v krajním případě vést ke zrušení oddlužení.

2. Může mi být v insolvenci odpuštěn alespoň úrok z prodlení u dluhu na výživném?
Ne, dluh na výživném (jak jistina, tak i příslušenství jako úroky z prodlení) musí být uhrazen v plné výši a osvobození se na něj nevztahuje.

3. Co když jsem způsobil/a škodu z nedbalosti, například při dopravní nehodě? Bude tento dluh prominut?
Zde je situace složitější. Obecně platí, že dluhy z náhrady škody způsobené úmyslně prominuty nejsou. U škod způsobených z nedbalosti záleží na okolnostech, ale například dluhy z náhrady škody na zdraví bývají z osvobození také vyloučeny. Vždy je nutné posoudit konkrétní případ.

4. Lze do insolvence zahrnout i pokuty z MHD nebo dopravní přestupky?
Ano, běžné správní pokuty (jako jsou pokuty za jízdu bez platného jízdního dokladu v MHD nebo za většinu dopravních přestupků, které nejsou řešeny jako trestný čin) jsou obecně považovány za dluhy, které mohou být v rámci oddlužení prominuty. Nejsou totiž typicky sankcí za úmyslný trestný čin. Věřitel (např. dopravní podnik, obec) je může přihlásit do insolvence a budou uspokojovány spolu s ostatními běžnými závazky. Pokud nebudou plně uspokojeny a dlužník splní podmínky pro osvobození, zbytek takové pokuty bude prominut.

5. Jak zjistím, které dluhy mi zůstanou i po insolvenci?
Ideální je si před vstupem do insolvence (nebo i po jejím skončení) vytvořit přehled všech existujících závazků. Snadným způsobem je například výpis z registru dlužníků, kterým zjistíte dluhy, které jsou na vaše jméno vedeny ve veřejných databázích. Následně je třeba každý dluh posoudit podle jeho právní povahy a porovnat s kategoriemi neprominutelných dluhů dle  § 416 insolvenčního zákona (viz článek). 

6. Vzal/a jsem si půjčku jen krátce předtím, než jsem podal/a návrh na oddlužení. Bude tento dluh automaticky považován za neprominutelný?
Ne automaticky, ale soud bude okolnosti takového dluhu pečlivě zkoumat. Pokud jste si půjčku bral/a v dobré víře, že ji budete moci splácet, a vaše finanční situace se následně náhle a nepředvídatelně zhoršila, může být dluh zahrnut do oddlužení. Pokud by se však prokázalo, že jste si půjčoval/a již s vědomím, že dluhy nebudete schopen/schopna splácet a spoléhal/a jste na následnou insolvenci, mohlo by to být posouzeno jako nepoctivý záměr. V takovém případě by dluh prominut nebyl, nebo by mohlo být ohroženo celé vaše oddlužení.