Insolvenční návrh včetně vzoru
Insolvenční návrh je návrh podaný k insolvenčnímu soudu, kterým dlužník nebo věřitel žádá o zahájení insolvenčního řízení.
Kdo může podat insolvenční návrh? Z výše uvedeného vyplývá, že návrh mohou podat obě strany - narozdíl od exekučního návrhu, který podává vždy pouze věřitel. Nicméně zatímco věřitel může insolvenční návrh podat pouze tehdy, kdy je dlužník v úpadku, dlužník tak může učinit i za situace, kdy jde pouze o hrozící úpadek.
Tip:Podání insolvenčního návrhu krok za krokem
1. Získání podkladů nezbytných pro sepsání návrhu
Podobu návrhu a s tím i potřebné podklady ovlivňuje to, zda jej podává věřitel nebo dlužník. V obou případech však platí, že návrh na insolvenci lze podat pouze při úpadku, příp. hrozícím úpadku dlužníka, nezbytnou součástí dlužnického i věřitelského insolvenčního návrhu je doložení této skutečnosti, tj. že:
- dlužník má více závazků vůči více věřitelům
- tyto závazky jsou více než 30 dní po splatnosti
- a dlužník je není schopen splácet.
Jak zjistit, zda má dlužník více věřitelů, a získat o dalších závazcích dlužníka potřebné informace?
Jednoduchým a rychlým způsobem je opatření výpisu z registru dlužníků, který poskytne přehled závazků dlužníka vymáhaných v daný okamžik exekucí. Věřitele, které navrhovatel uvede v návrhu, poté insolvenční soud vyzve, aby se k návrhu vyjádřili a doložili, že vůči dlužníkovi mají nesplacené pohledávky. U každého věřitele je potřeba uvést také výši jeho pohledávky.
Jak prokázat, že jsou závazky dlužníka více než 30 dnů po splatnosti?
Pokud je nějaký dluh vymáhán exekučně, je evidentní, že je již po splatnosti. Závazky po splatnosti je tedy možné zjistit opět pomocí výpisu z registru dlužníků. Formálně pak musí být splatnost doložena např. písemným uznáním dluhu, exekučním příkazem nebo rozhodnutím soudu ukládající dlužníkovi zaplatit závazek. Jen samotné uvedení, že je závazek vymáhán exekučně, příp. zmínění spisové značky, nestačí.
Jak doložit, že dlužník není schopen své závazky plnit?
Jedním z ukazatelů může být vysoký počet záznamů o exekucích, zejména táhnou-li se řadu let a lze je označit za bezvýsledné. I zde tedy pomůže rychlá kontrola v registru exekucí. Součástí výpisu je navíc informace i o tom, je-li dlužník evidován jako nespolehlivý plátce DPH. Pokud navrhovatel ví, že dlužník nemá žádný majetek, je nezaměstnaný a bez příjmu, nebo jako zaměstnavatel nevyplácí dlouhodobě mzdu zaměstnancům, i tyto skutečnosti je vhodné do insolvenčního návrhu uvést.
2. Sepsání návrhu na insolvenci dle vzoru
Insolvenční návrh nemá přesně předepsaný formulář, nicméně musí obsahovat určité náležitosti, které stanovuje insolvenční zákon a jejich absence může vést k odmítnutí či zamítnutí k insolvenčního návrhu. Mezi ty obecné patří uvedení soudu, kterému je návrh určen, kdo návrh podává a koho se týká, čeho se navrhovatel domáhá. Návrh musí být podepsán a datován. Součástí musí být vždy i prokázání úpadku či hrozícího úpadku dlužníka.
Návrh může být v podstatě dvojího typu dle toho, kdo jej podává. V návaznosti na to, zda jde o věřitelský nebo dlužnický insolvenční návrh, se odvíjí nezbytné přílohy, na věřitelský insolvenční návrh se kromě předepsaných příloh vztahují ještě další doplňující podmínky (viz dále)
Insolvenční návrh - vzor
Níže je k dispozici předvyplněný návrh na insolvenci, který může být nápomocný při sepisování vlastního návrhu. Všechny zde uvedené údaje jsou však smyšlené, obsah je vždy nutné přizpůsobit konkrétní reálné (vaší) situaci!
Ke stažení:
Insolvenční návrh - vzor (předvyplněná ukázka)
Vysvětlivky k jednotlivým částem návrhu jsou uvedeny na konci článku.
3. Podání insolvenčního návrhu
Kam se podává insolvenční návrh
Návrh na insolvenci se podává k místně příslušnému soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště nebo sídlo. Pokud tedy dlužník bydlí např. v Teplicích, příslušným insolvenčním soudem je Krajský soud v Ústí nad Labem.
Jak podat insolvenční návrh
Podání insolvenčního návrhu je možné třemi způsoby. Je-li podáván v listinné podobě, musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která ho podává. U elektronické podoby je nezbytný uznávaný elektronický podpis. Třetím možným způsobem je využití datové schránky. Pokud návrh podává osoba, která má datovou schránku zřízenou ze zákona (např. advokát), lze tak učinit pouze elektronicky přes datovou schránku nebo s elektronickým podpisem.
Dnem, kdy je insolvenční návrh doručen insolvenčnímu soudu, je zahájeno insolvenční řízení. Jeho průběh je krok za krokem popsán ZDE.
Jak poznám, že byl insolvenční návrh doručen a tím zahájeno insolvenční řízení?
Insolvenční soud má povinnost do 3 pracovních dnů od doručení návrhu zveřejnit zahájení řízení v insolvenčním rejstříku. Pokud insolvenční návrh není spojen s návrhem na oddlužení, musí být tato informace zveřejněna už do 2 hodin od doručení návrhu.
Nahlédnout do insolvenčního rejstříku a ověřit zahájení insolvenčního řízení je možné na webu Registrdluzniku.cz po zadání údajů o prověřovaném subjektu (osobě nebo firmě). Výsledkem kontroly je výpis z registr dlužníků, který kromě informací o aktuálním stavu insolvenčního řízení poskytne i přehled exekucí, které jsou na daný subjekt vedeny, a rovněž zda není evidován jako nespolehlivý plátce DPH.
Věřitelský insolvenční návrh vs. dlužnický insolvenční návrh - v čem se liší?
Pokud insolvenční návrh podává dlužník, povinnými přílohami jsou:
- seznam majetku
- seznam závazků
- seznam zaměstnanců
- a zejména pak dokumenty dokládající úpadek nebo hrozící úpadek.
Věřitel podávající návrh musí navíc:
- doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a přiložit její přihlášku do insolvenčního řízení (jinak nebude uspokojena)
- zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení (10 tis. Kč nebo 50 tis. Kč dle toho, proti komu je návrh podáván - zda proti právnické osobě-nepodnikateli a fyzické osobě, nebo proti právnické osobě-podnikateli), přičemž peníze musí být připsány na účet soudu ještě před samotným podáním návrhu)
- a zaplatit soudní poplatek za podání návrhu ve výši 2 000 Kč.
Upozornění:Dodatek
Vysvětlivky k jednotlivým částem vzoru insolvenčního návrhu:
Soud: Insolvenční návrh adresujte vždy krajskému soudu, respektive Městskému soudu v Praze. Jiné soudy budou odmítnuty jako nepříslušné. Adresy konkrétních soudu naleznete na oficiálním webu Ministerstva spravedlnosti.
Způsob podání na soud: V dnešní době se insolvenční návrh zasílá zpravidla elektronicky, a to prostřednictvím datové schránky. Zůstává i možnost podání poštou na příslušnou adresu. Doporučuje se zasílat vždy doporučeně. Nezapomeňte, že podle ustanovení § 97 odst. 2 musí být listinná podoba návrhu opatřena úředně ověřeným podpisem.
Věc: Zde stačí jednoduché označení “insolvenční návrh”. Jinak se obvykle návrh nenadepisuje.
Navrhovatel: Zde bude uvedena osoba navrhovatele. V uvedeném vzoru se jedná o právnickou osobu, věřitele. Může ale jít i o dlužníka, kterým je naopak obvykle fyzická osoba, u níž se pak vypisuje celé jméno a příjmení, datum narození a bydliště. U právnické osoby se uvádí celý název obchodní firmy, IČO a sídlo, případně také její zástupce, například jednatel nebo předseda správní rady.
Dlužník: Zde bude označen dlužník, na něhož je insolvenční návrh podáván. Typicky jde o fyzickou osobu (ve většině případů), ale může jím samozřejmě být i právnická osoba (firma)
Přílohy: Pokud věřitel nebo dlužník nepodávají návrh sami, do přílohy se vkládá plná moc udělená osobě (advokátovi a podobně), který návrh podává. Plná moc musí být opatřena úředně ověřeným podpisem zmocnitele (navrhovatele). Často je pak uveden popis “přílohy dle textu” a konkrétní přílohy není fakticky třeba vyjmenovávat jako seznam. Pokud je ale vyjmenujete, nebude to na škodu, spíše naopak.
Do přílohy se vkládají také veškeré předepsané dokumenty a důkazy, které osvědčují skutečnosti uvedené v návrhu, případně včetně přihlášky pohledávky věřitele.
Vlastní text návrhu: Text je obvykle řazen římskými číslicemi a bývá zde minimálně bod I. a II. Berte na vědomí, že výše uvedený návrh je pouze vzor. Konkrétní návrh je třeba vždy přizpůsobit dle dané situace
