Oddlužení jako způsob, jak se dostat z dluhů

Oddlužení, nebo-li osobní bankrot, představuje pro dlužníky způsob, jak vyřešit tíživé finanční závazky a začit znovu, bez dluhů. Zjednodušeně řečeno jde o “záchranný kruh” pro ty, kterým se dluhy nejen že nedaří splácet, ale stále jim přibývají a šance dostat se z dluhové pasti je tak mizivá.

Co je oddlužení

Oddlužení je proces, který umožňuje dlužníkům řešit situaci, kdy dluží více věřitelům a nejsou schopni své dluhy splácet, jsou tzv. v úpadku. Jde o jeden ze způsobů, jakým může probíhat insolvenční řešení, resp. jak zmíněný úpadek může být řešen.

Při oddlužení dochází ke sjednocení všech závazků do jednoho, který je poté splácen jednou jedinou splátkou. Pokud přitom dlužník splatí alespoň část dluhů a dodrží všechny povinnosti a podmínky oddlužení, může mu být zbývající dluh odpuštěn. Současně oddlužení věřitelům zaručuje, že alespoň část jejich pohledávek bude uspokojena. 

Jednou z největších výhod oddlužení (resp. insolvenčního řízení, v rámci něhož k oddlužení dochází) je zmrazení všech exekucí a stejně tak zastavení přičítání úroků a dalších sankcí. Dluhy už tedy dále nenarůstají a další exekuce sice může být nařízena, ale už ne provedena.

 Jak zjistit, že je někdo v úpadku nebo už u něj probíhá insolvenční řízení?

Zda je někdo v úpadku, nebo už se kvůli četným exekucím dostal do insolvence, lze snadno ověřit výpisem z registru dlužníků. Ten obsahuje nejen přehled probíhajících exekucí, ale i aktuální stav insolvenčního řízení. Ať už jde tedy o zahájení insolvenčního řízení a s tím související pozastavení exekucí, průběžné informace nebo ukončení insolvence a následný výmaz z exekuční databáze - vše toto lze zjistit jediným výpisem.

Kdo může oddlužení využít

Oddlužení jako způsob řešení úpadku je možný jen u fyzických osob, u právnické pouze na předpokladu, že není podnikatelem a nemá dluhy z podnikání (mimo zákonem povolené výjimky). OSVČ tedy oddlužení mohou využít. 

Oddlužení se jako řešení nabízí zejména tehdy, kdy dlužník nedokáže splácet své dluhy a lze předpokládat, že se tato situace výhledově nezlepší, spíše naopak. Důvodem může být třeba i vážnější onemocnění nebo ztráta zdroje příjmů. Aby však bylo oddlužení povoleno, nesmí mít dlužník výrazné nedoplatky na zákonných platbách jako např. alimentech, pojištění či daních. 

U firem může být úpadek řešen pouze konkursem nebo reorganizací a na rozdíl od oddlužení k žádnému odpuštění dluhů nedochází.

Podmínky oddlužení: co musí dlužník splňovat, aby bylo oddlužení soudem povoleno

Jak už bylo zmíněno, oddlužení je určeno pro ty dlužníky, kteří se nachází v úpadku nebo alespoň hrozícím úpadku. To znamená, že dluží alespoň 2 různým věřitelům, není schopen dluhy splácet (pozor, nejedná se o neochotu platit!) a současně jsou tyto dluhy více než 30 dní po splatnosti. V případě teprve hrozícího úpadku lze předpokládat, že tyto okolnosti brzo nastanou. Ukazatelem může být například výsledek kontroly v registru dlužníků.

Úpadek však není jedinou podmínkou oddlužení. Zákonem jsou dána ještě další kritéria, která, nejsou-li naplněna, mohou vést k tomu, že soud oddlužení nepovolí. 

Minimální splátka v oddlužení: kolik musí být dlužník schopen splácet?

Dříve platilo, že pro povolení oddlužení musel dlužník uhradit alespoň alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, resp. doložit, že bude v následujících 5 letech schopen zaplatit alespoň tuto část dluhů.

Od novely zákona v roce 2019 to již neplatí (ačkoli zákon sice stále zmiňuje, že dlužník musí vyvinout maximální možné úsilí pro splacení dluhů, přičemž tato povinnost je splněna, pokud splatil alespoň zmíněných 30 %) a je podstatné, aby byl každý měsíc během celého procesu oddlužení schopen hradit alespoň tzv. minimální splátku, tj. zaplatit jednak náklady na vedení insolvence (hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce) a minimálně stejnou částku i věřitelům. Někdy bývá tato podmínka označována jako “1+1”.

Odměna pro insolvenčního správce činí 1 089 Kč (resp. 900 Kč bez DPH), u manželů 1633,50 Kč, nejnižší možná měsíční splátka v oddlužení musí být tedy 2 178 Kč, resp. 3267 Kč u manželů. Má-li dlužník vyživovací povinnost, zvyšuje se tato částka o výživné. Za sepsání návrhu na povolení oddlužení se navíc ještě hradí 4 000 Kč, resp. 6 000 Kč u manželů.

Pokud dlužník není schopen toto svými příjmy pokrýt, oddlužení mu povoleno nebude. Ačkoli tedy dlužník již nemusí dokládat, že je schopen splatit alespoň 30 % pohledávek, neznamená to, že nemusí platit nic. V takovém případě by mu oddlužení nebylo schváleno. 

Průběh oddlužení: od návrhu na povolení oddlužení po prominutí dluhů

Podání insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení

Proces oddlužení je jednou z fází insolvenčního řízení, které začíná podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení u insolvenčního soudu. Současně s tím je nutné podat i návrh na povolení oddlužení, kterým - zjednodušeně řečeno - dlužník soudu navrhuje, aby byl jeho úpadek řešen oddlužením. O tom, zda skutečně bude, rozhodne až soud. Nicméně pokud by tento návrh na povolení oddlužení nepodal, později už tak nelze. A pouze insolvenční návrh pro oddlužení nestačí. Pokud insolvenční návrh podává věřitel, což je také možné, musí dlužník podat návrh na povolení oddlužení dodatečně do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu.

POZOR! Zároveň platí ještě jedno zásadní omezení: Návrh na povolení oddlužení si nesmí dlužník až na výjimky sepsat a podat sám, musí o něj požádat advokáta, notáře, soudního exekutora či jinou kompetentní osobu. 

Podání insolvenčního návrhu vč. náležitostí a vzoru návrhu je popsáno v tomto článku. Co se děje poté, tedy samotný průběh insolvenčního řízení vč. detailního popisu jednotlivých fází, je vysvětlen v článku Insolvenční řízení: kompletní průvodce. 

 Jak dlouho trvá schválení oddlužení

Do 3 pracovních dnů od obdržení návrhu na povolení oddlužení je soud povinen oznámit a v insolvenčním rejstříku zveřejnit informaci zahájení insolvenčního řízení (lze ověřit výpisem ZDE). Následně soud návrh posuzuje, zda je dlužník v úpadku a splňuje podmínky pro oddlužení, ustanoví insolvenčního správce a až na základě ho zprávy rozhoduje o schválení oddlužení. Jedná se tedy o poměrně zdlouhavý proces, v praxi tak schválení oddlužení trvá v řádu několika týdnů.

Způsob provedení oddlužení

Je-li oddlužení soudem povoleno a následně i schváleno (přičemž mezi těmito dvěma kroky se odehrává několik dalších - viz čl. Insolvenční řízení), rozhoduje se o způsobu, jakým bude oddlužení provedeno. Možné jsou dvě varianty:

A) zpeněžením majetkové podstaty
(tj. prodejem majetku dlužníka a pokrytí dluhu ze zisku)

B) formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty,
kdy dlužník po dobu 3 nebo 5 let splácí své dluhy formou srážek ze svých pravidelných příjmů a současně dochází k prodeji majetku

O způsobu oddlužení rozhodují hlasováním nezajištění věřitelé, pokud se nedohodnou, pak soud. 

Oddlužení formou splátkového kalendáře

Kolik musím měsíčně platit?

U oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty bude nejen prodán dlužníkům majetek, ale zároveň musí platit pravidelné měsíční splátky. 

Zákon stanovuje tzv. minimální splátku, kterou musí být dlužník schopen splácet, aby mu oddlužení vůbec bylo povoleno. O ní již bylo psáno výše. Reálná výše srážek se odvíjí od výše příjmů dlužníka, počtu vyživovaných osob a vypočítává se obdobně jako při srážkách v exekuci pro přednostní pohledávku. Dlužníkovi po odečtení srážek zůstává nezabavitelná částka a jedna třetina ze zbývajícího příjmu. 

Srážky provádí plátce mzdy dlužníka (zaměstnavatel) a zasílá je insolvenčnímu správci. Ten je poté poukazuje jednotlivým nezajištěným věřitelům v poměru dle výše jejich pohledávek. Pokud má dlužník příjmy jako OSVČ nebo ze smlouvy o důchodu, musí je pravidelně zasílat insolvenčnímu správci. To samé platí pro mimořádné příjmy (např. dary, dědictví, výhry…)

Dlužník má možnost požádat o nižší splátky, ale tato žádost musí být případně už součástí návrhu na povolení oddlužení, dodatečně pouze výjimečně např. při změně poměrů.
 

Povinnosti dlužníka v oddlužení

Je-li schváleno oddlužení, neznamená to, že jej soud nemůže zrušit, neplní-li dlužník některou ze svých povinností.

Mezi povinnosti, které má dlužník během oddlužení, patří:

• řádné splácení měsíčních splátek
• vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, nebo alespoň o získání příjmu usilovat (tj. nezaměstnaní se musí snažit najít práci)
• vydat jakýkoliv dar, dědictví či mimořádný příjem (např. příležitostné přivýdělky, výhru v soutěži) insolvenčnímu správci, který je použije k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře
• případnou změnu bydliště, sídla nebo zaměstnání bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a výboru věřitelů
• nezatajovat žádné příjmy a každých 6 měsíců dokládat insolvenčnímu správci, soudu a věřitelskému výboru přehled příjmů za dané období
• neposkytovat žádnému věřiteli zvláštní výhody (např. hradit nad rámec splátkového kalendáře)
• nevytvářet nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit (tj. žádné nové dluhy během oddlužení, pozor též na řádnou úhradu nájmu, služeb apod.)
• vynaložit maximální možné úsilí k plnému uspokojení pohledávek věřitelů.

Jak dlouho trvá oddlužení

Délka oddlužení se odvíjí od jeho způsobu. Zatímco oddlužení prodejem majetku dlužníka nemá žádnou stanovenou dobu trvání, oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty trvá 3 nebo 5 let v závislosti na tom, jak se dlužníkovi daří splácet přihlášení pohledávky. Aktuální stav oddlužení, resp. insolvenčního řízení jako takového, lze zjistit z databáze dostupné na RegistrDluzniku.cz.

Kdy je oddlužení úspěšné a dlužník je osvobozen od dosud nesplacených dluhů?

K úspěšnému oddlužení a následně ukončení insolvenčního řízení dochází tehdy, kdy dlužník: 

• řádně a včas plnil podmínky oddlužení
• zaplatil 100% přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů, nebo
• během 3 let zaplatil alespoň 60 % pohledávek nezajištěných věřitelů, nebo
• během 5 let dlužník vynaložil veškeré úsilí, aby plně uspokojil pohledávky svých věřitelů - bez ohledu na to, jaké % dluhů bylo skutečně splaceno.

U mladistvých a osob s přiznaným starobním nebo invalidním důchodem II. a III. stupně trvá oddlužení ze zákona vždy nejvýše 3 roky od schválení oddlužení.

Platí-li výše uvedené, vydá insolvenční správce Zprávu o splnění oddlužení, na jejímž základě pak insolvenční soud vydá Rozhodnutí o splnění oddlužení. Spolu s ním obvykle soud promine dlužníkovi úhradu zbývajících dluhů - jak těch, které věřitelé přihlásili, ale i těch nepřihlášených, včetně úroků a sankcí. K osvobození od zbývajících dluhů dochází ex offo, tj. i bez návrhu dlužníka. 

V insolvenčním rejstříku je dlužník evidován ještě 5 let po ukončení insolvence. Následný výmaz provádí insolvenční soud. Zda se tak skutečně stalo, lze zkontrolovat výpisem.

 Vztahuje se osvobození od dluhů na všechny zbývající dluhy?

Nikoli. Prominutí dluhů se nevztahuje na:

• pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku
• pohledávky zajištěných věřitelů, pokud v průběhu insolvenčního řízení nedošlo k prodeji předmětu zajištění (na nepřihlášené zajištěné pohledávky se ale osvobození vztahuje!)
• peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce uložené v trestním řízení pro úmyslný trestný čin
• pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti
• pohledávky na náhradu škody způsobené na zdraví
• pohledávky na výživném.

Zastavení exekuce po oddlužení

Po skončení oddlužení a rozhodnutí soudu o osvobození od zbývajících dluhů a je na exekutorovi, aby exekuci zastavil. Zákon nepřímo ukládá exekutorům povinnost zjišťovat si informace o probíhajícím insolvenčním řízení sami z insolvenčního rejstříku, tudíž o prominutí dluhů by měl vědět a navrhnout exekučnímu soudu zastavení exekuce. Nicméně v praxi se stává, že tak exekutor neučiní, nebo dokonce ani neví, že k ukončení oddlužení došlo, a exekuce pokračuje. Pomoci odhalit tuto nepříjemnost včas může výpis z registru dlužníků. V každém případě je pro zastavení exekuce po oddlužení vhodné zaslat exekutorům rozhodnutí soudu o osvobození a podat návrh na zastavení exekuce.

Posledním krokem na cestě ven z dluhů je výmaz záznamů z příslušných registrů, což dokáže potvrdit opět výpis. V případě exekuce by se tak mělo stát do 15 dnů od ukončení exekuce, u insolvencí se tak děje až po 5 letech. 
 

 Časté dotazy

Co když soud neschválí oddlužení a jaké jsou následky?

Pokud soud neschválí oddlužení, bude úpadek dlužníka řešen konkursem, tedy prodejem jeho majetku. Jestliže však majetek dlužníka není k uspokojení věřitelů zcela postačující, obvykle soud rozhodne o zastavení insolvenčního řízení.

Co je zásadní - na rozdíl od oddlužení nedochází při konkursu k zániku neuspokojených pohledávek a tyto dluhy mohou být dále exekučně vymáhány! Obdobné platí i v situaci zastavení insolvenčního řízení.

Důvodem pro neschválení oddlužení přitom mohou být takové skutečnosti, které by - pokud by byly známy dříve - vedly k odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (např. nepoctivý záměr, dluhy z podnikání apod.).
 

Může dojít ke zrušení oddlužení a jaké jsou následky? Jak je to s exekucemi po zrušení oddlužení? 

Ano, může. Pokud dlužník v průběhu oddlužení neplní své povinnosti (např. zatajuje příjmy, vznikly mu během oddlužení nové dluhy po splatnosti, nekomunikuje s insolvenčním správcem, vlastní vinou není schopen po delši dobu splácet ani minimální splátku apod.…), nebo vyjdou najevo okolnosti prokazující, že dlužník oddlužením sleduje nepoctivý záměr, může dojít ke zrušení oddlužení i v jeho průběhu. Podobně jako u neschválení oddlužení je následkem zrušení prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nebo je insolvenční řízení zastaveno. Exekuční řízení, přerušená z důvodu probíhající insolvenčního řízení, tak mohou pokračovat.

Ke zrušení oddlužení může navíc dojít i zpětně, pokud se během dalších 3 let od osvobození od dluhů prokáže, že dlužník některou z povinností nesplnil.

Zrušení oddlužení má možnost navrhnout rovněž i sám dlužník. Tento krok je však potřeba řádně zvážit, neboť hrozí, že skončí opět konkursem. Snaží-li se tedy dlužník o osvobození od dluhů, je vhodnější spíše oddlužení přerušit než žádat o zrušení.